Teambuilding na dálku – průběh a hodnocení

V minulém článku jsem popisovala, jak jsem pro svůj tým připravovala teambuilding v době, kdy jsme se nemohli potkat osobně. Jak celá akce probíhala a jak ji zpětně hodnotím, si přečtěte níže.

Průběh teambuildingu

Úvod

Tým se na teambuilding těšil (nebo to aspoň tvrdil :-)). Zčásti i proto, že jsem jim kladla na srdce, ať s akcí opravdu počítají, ať nezapomenou sehnat fixy nebo pastelky na aktivity, a okolo aktivit dělala trochu tajemnou.

V den teambuildingu jsem se snažila navodit příjemnou a neformální atmosféru. Začali jsme krátkým úvodem z mé strany, kdy jsem ukázala slide se všemi kolegy, protože spousta z nich se nikdy neviděla. Zároveň jsme stanovili základní pravidla – zapnuté kamery, respekt k odlišným názorům, nikdo se nikomu nesměje a podobně. Prakticky samozřejmé věci, vzhledem k nováčkům jsem ale opravdu kladla velký důraz na bezpečné prostředí a otevřenost. Ukázala jsem agendu a krátce vysvětlila, co budou aktivity obnášet a co je jejich cílem.

Následně jsem vysvětlila první aktivitu – představení pomocí vlastnoručně nakresleného obrázku. Aby bylo zadání všem jasné, měla jsem připravené představení sebe sama. Dbala jsem přitom na to, abych při přípravě měla na kreslení stejně dlouhý čas jako tým a aby obrázek nebyl žádné umělecké dílo. Cílem bylo ukázat, že nemusím být umělec, abych zvládl něco nakreslit a popsat to.

Aktivita měla velký úspěch. Kreslili všichni, představování dopadlo velmi dobře. Dávala jsem pozor na to, abych každý výkon pozitivně okomentovala, aby kolegové neztratili motivaci umělecky cokoli vyjádřit. Nebyl tam ale nikdo, kdo by se někomu smál, všichni se dívali, dávali pozor a zajímali se. Na obrázcích se objevovaly spíše pracovní aktivity, pár lidí ale přidalo i něco málo z osobního života.

Práce ve skupinách

Po prvním odhození ostychu z kreslení jsme přešli k druhé aktivitě – hodnocení uplynulého roku ve skupinách. Zde jsem si uvědomila, že mi při plánování nedošla jedna zásadní věc: Jak skupiny zvládnou namalovat společný obrázek, když se vidí jen přes webkamery? Naštěstí každá skupina přišla na způsob, jak toho docíli. Dokonce se nad tím k mému překvapení ani nepozastavovali a brali to jako součást úkolu 😀 .

Jedna skupinka zůstávala v „hlavní místnosti“ MS Teams kvůli teprve budoucí kolegyni, po očku jsem tedy ze začátku krátce zkontrolovala, zda vše běží tak, jak má. Byla jsem nadšená, jak spolu kolegové diskutovali, jak rozebírali jednotlivé události a jak to na ně působilo.

Aktivita dopadla daleko lépe, než jsem čekala. Následně prezentované obrázky byly vážně super, se spoustou věcí, na které jsem si ani nevzpomněla. Na závěr jsem prezentovala časovou osu uplynulého roku s hlavními událostmi, které se povedly a nepovedly.

Plánování dalšího roku dopadlo o poznání abstraktněji. Zde jsem tým asi trochu přecenila nebo jsem zadání nedostatečně specifikovala. V mých představách se totiž na obrázcích objevovala témata jako „nováčky zaučíme a vezmeme do party“, „budeme si rozdělovat práci, abychom našli čas na rozvoj“ nebo „zkusíme v procesu něco vylepšit“. Místo toho se objevovalo prakticky totožně „budeme dělat svoji práci a doufáme, že jí nebude moc“. Z toho jsem byla trochu zklamaná. Vzhledem k tomu, že byl ale výsledek u všech skupin prakticky totožný, byla to pravděpodobně moje chyba a příště bych zadání vysvětlila konkrétněji.

Speed-dating

Zato speed-dating se opravdu vydařil. Ani by mě nenapadlo, jak skvěle dopadne a jaký úspěch bude mít. V hlavní místnosti zůstávala budoucí kolegyně a u ní se střídali ostatní. Zvuk jsem měla vypnutý, ale když jsem se jednou krátce podívala a viděla, jak se tam kolegové hrozně moc smějí, měla jsem z toho ohromnou radost. I zpětná vazba od kolegů pár dní poté byla velmi dobrá. Dozvěděli se o sobě spoustu věcí, poznali, co mají společného a zjistili, jak spolu jednat.

Hodnocení teambuildingu

Na tento teambuilding vzpomínám moc ráda a ještě dlouho budu. Vyžadoval z mé strany hodně přípravy, protože mi na jeho výsledku hodně záleželo. Ne kvůli mně samotné, ale kvůli týmu, který si z něj měl odnést zážitek, na který bude vzpomínat. Já jsem se naučila plánovat netradiční aktivity a nebát se něco nového zkusit, i když dopředu nevím, jak to dopadne.

Kolegové zjistili, že se i racionální témata dají kreativně ztvárnit, a že zvládnou nakreslit víc, než si mysleli. Díky různorodým skupinkám spolu někteří po dlouhé době opravdu spolupracovali. U hodnocení uplynulého roku mohli vzpomínat na to, co prožili, a jak to kdo z nich vnímal. Budoucí rok jsme nakonec taky naplánovali, i když to šlo ztuha. Daleko důležitější než plánování pro mě ale bylo, aby aktivity tým bavily a aby se kolegové poznali navzájem i jinak než po emailu. Díky speed-datingu nováčci přiřadili informace ke konkrétním osobám a služebně starší kolegové viděli, co mají s nováčky společného. Utužení kolektivu se tedy rozhodně povedlo.

Tým jsem po pár měsících předala mé nástupkyni. Když jsem se s nimi ale nedávno potkala a vyprávěli mi, jak byli společně na chatě a jak jsou skvělá parta, měla jsem z toho opravdu obrovskou radost. Protože když máte fungující kolektiv, který se navzájem respektuje a drží při sobě, jakékoli pracovní překážky se překonávají daleko snáz.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.